Antverpy - kulturní šok se nekoná

Antwerpen - geen culturele shock
Anvers - pas de choc culturel


Rok se s rokem sešel a já se přestěhoval z konglomerace post-industrialních vesnic "Stoke-on-Trent" do kulturních a velikostně více městských Antverp.

Nemohl jsem vám nabídnout žádný příspěvek na obvyklé téma kulturního šoku, neboť ten se nekonal. Jediná výjimka je načrtnuta úvodem - často se tu člověk setká jen s holandštinou (teda pardon - vlámštinou) a francouzštinou. Místní měli pravděpodobně pocit, že dva jazyky stačí a do angličtiny toho tedy moc nepřeložili. To vytváří problémy především v souvislosti s etiketami, již se tu koupil zákys namísto mlíka nebo aviváž namísto jaru. Zmíněné naštěstí platí jen o psaném jazyku, anglicky tu totiž umí skoro každý a hlavně mluví ochotně, takže se vám nemůže stát, že se nedomluvíte ani na turistických informacích (jako ve Francii).

Fakt, že jsem tu nebyl ničím výrazně překvapen, přisuzuji místnímu mixu francouzské, holandské a německé kultury. Takže pokud je člověk obeznámen s charakteristikou francouzských a německých měst, nebude se v Belgii moc divit. Zatím mám pocit, že si tu vzali z obou to lepší, tím pádem je tu příjemná atmosféra a pořádek.

Samotné Antverpy jsou sympatické město pyšnící se početnými architektonickými památkami a řekou řečenou Schelda. Ta dala skrze přístav městu bohatství a i dnes se tu vnitrozemský našinec může kochat loděmi velkými jako půlka Václaváku. Další zajímavou věcí je složení lidí. Návštěvník identifikuje jen dva typy obyvatel - cyklista a ortodoxní žid. Já bydlím u red light district, takže jsem mohl rozšířit o prostitutku a námořníka. Konečný mix působí překvapivě klidným a přívětivým dojmem a nabízí kuriozity jako ranní cestu přes bordel-čtvrť přímo do univerzity sídlící v budově ze 16. století. Ty bordely jsou, pravda, ještě starší.

Panorama z Lake District

udělal jsem pro vás tři panoramatické fotky z jezerní oblasti (Windermere, Cumbria, UK)

"... Once again
Do I behold these steep and lofty cliffs,
That on a wild secluded scene impress
Thoughts of more deep seclusion; and connect
The landscape with the quiet of the sky ..."

Lines Composed a Few Miles above Tintern Abbey, a poem by William Wordsworth

Londýn

Pokračujeme v Salovu Bedekru. Po Manchesteru, Liverpoolu, Chesteru, Nottinghamu, Birminghamu, Yorku, Staffordu, Peak Districtu a divukrásném Stokeu konečně přišla na řadu evropská megapole Londýn. Psaní reportu z Londýna je jako nošení dříví do lesa, dávám tedy k dispozici nejzajímavější fotky, komentáře a postřehy.

Nejprve zajímavé fotky:


Big Ben je opravdu veliký, zvlášť když stojíte pod ním



naše/Dušanovo bydlení




nejlepší layout metra, co jsem zatím viděl




i živé sochy potřebují přestávku

monument reklamy




noční HMS Belfast a Tower Bridge



bez komentáře




British Museum a oslava kolonialismu



a London's Eye po ohňostroji


A několik postřehů:

• kupte si celodenní/vícedenní lístek MHD, vyplatí se to, síť metra je hustá a bez ohledu na situaci na pozemních komunikacích vás bude vytrvale vozit sem a kam si budete přát
• nejlepší procházka na začátek je ta po pravém břehu
• na Trafalgar Square nejsou holubi
• v National Gallery maj u obrazů popisky včetně vysvětlení, co je zobrazeno, takže už žádne "what the hell ... !?"
• v Londýně je draho
• v hospodách stojí za to vyzkoušet některý z mnoha "Ales", normální pivo za to nestojí (to platí celoanglicky)
• nejlepší k poznání Londýna je sednout si (maje lístek dle první rady) do náhodného doubledeckera, pěkně nahoru do první řady a kochat se (toto již doporučuje Čapek)
• přečtěte si Anglické listy od Karla Čapka (alespoň stránky 9-56, GA&U 1951)
• muzea stojí za to a jsou často zadarmo
  
• HMS Belfast stojí 7 liber, ale nabídne za ně ojedinělý zážitek
  
• v sobotu je v Subway "Sub of the Day" šunková
• v zimě se střídaj stráže méně často, nechápu proč, čekal bych, že naopak rychlejš promrznou
• London's Eye je obrovský a taky pomalý, ale nebyl jsem na něm, tak nemůžu říct jestli je to pak nuda, nebo ne
  
• pohledy se dají sehnat za 10p, takže nekupovat ty za libru
• hlavní atrakce se vyplatí navštívit dvakrát - ve dne a osvícené v noci
• relativně často jsou ohňostroje, dobré se informovat a počkat si na ně
• město vydavá každý měsíc nový, kvalitní průvodce
• tím končí tento

Na úplný závěr vám odhalím příčinu světové finanční krize (fotografie pořízena na londýnské burze):

Salův Bedekr

Tentokráte žádné novinky z Anglie, ale i tak se budeme zajisté dobře bavit. Nahromadilo se mi ve fotografiích hned několik míst, která jsem měl v úmyslu doporučit k návštěvě. Takže dnes oprášíme tradici fotoreportů.

Kutná Hora

Středověký hlavní sok Prahy v metropolitních ambicích je dnes roztomilým městečkem s oobrovskou katedrálou, kašnou, dvěma kavarnámi na náměstí, jednou směnárnou a pár japonskými turisty.



Je to ale i městečko veselých cedulí.


Nejzajímavější je ale stejně atmosféra...


... jak ve středověkých uličkách, tak nakonec před katedrálou Sv. Barbory kráčejíce kolem přilehlého paláce máte pocit jako by to byla ta Praha, ale pak se otočíte a ...

A to je taky důvod, proč ona katedrála působí tak majestátním dojmem. Nicméně, je to pěkné místo na sobotní výlet a jako správný bedekr vám doporučím horkou čokoládu a sachr na náměstí. A přidám doporučení jet z Kolína autobusem, pokud tedy nejedete autem, protože poté, co uvidíte kousek z Kolína, patřičně oceníte každý náznak půvabu Kutné Hory.

Chartres

Nenávážeme geograficky, nýbrž tematicky. Chartres, město hodinu na jih od Paříže, totiž také nepřekypuje velikostí, ale překypuje v něm slavná katedrála.



Katedrála je opravdu krásná, zevnitř i zvenku.

Ale já chci opět mluvit o atmosféře tohoto malebného místa. To, co tu upoutá pozornější oko je upravenost celého městského centra, a to i v porovnání s jinými místy ve Francii, nemluvě o našem dnešním otvíráku - Kutné Hoře. (tady musím poznamenat, že hned několik míst tady v Anglii posunulo moji škálu upravenosti v neprospěch Chartres, ale já tam byl v červnu, takže jsem tady v těchto řádcích, i mezi nimi, patřičně nadšen, stejně jako jsem byl v Chartres)

Avšak je to nejen upravenost, ale i jakási vyrovnanost toho místa a přetrvávající šarm minulosti, které na návštevníka zapůsobí. Těžko vám, nejsa Čapek, tento dojem plně předám, takže vám nezbude než se do Chartres vydat.


No a protože není civky bez nekoreknosti, zmíním se o opravdu vydatném značení ulic. Vedle Rue des Juifs jsme totiž našli:


Na závěr naplňuje poslání bedekra se zmíním o místním Kolínu. Tím je městečko Rambouillet. Najdete zde však alespoň hezký zámeček s agresivním jezerním ptactvem.

Telč

Naší přehlídku Unesco památek zakončíme zpátky v Čechách, resp. na hranicích Moravy. Telč je jedním z těch šťastlivců, kteří se drží na slušné pozici za Prahou na pomyslném žebříčku vyhledávaných turistických destinací naší Republiky. Návštěvu jsem plánoval již delší dobu, takže jsem byl rád, že jsem se do Telče v létě dostal a musím říct, že jsem nebyl zklamán. Dokonce i ta cesta stojí za to.


Hlavní atrakce je samozřejmě náměstí. Svou, pro někoho možná až pateticky, dokonalou zachovalostí musí podle mne snad každému učarovat. Ale doporučuji se projít také mimo náměstí. I v okolí se dají najít pěkné pohledy.



I v případě Telče máme Kolín, tím je Třešť, zde se dokonce bojím říct měštečko. Každopádně tam mají na náměstí textilku a levné obleky.





No a na závěr vám důrazně doporučuji návštěvu jednoho důležitého místa pár kilometrů na východ od Telště.

City of Stoke-on-Trent

Kulturní šok jedním obrazem

Keira Knightley

Navsteva kina se v techto dnech jevi jako jasna volba. Procvicite porozumeni anglictine, vyplnite volny vecer v prazdnem kampusu a mozna se podivate na nejakou hezkou holku. Mistni divky jsou totiz ve vetsine pri tele a bez jakekoliv figury, takze estetice tu rozhodne neni ucineno zadost.

Ja narazil (a castecne samozrejme umyslne zamiril) hned na dva nove filmy s Keirou a ve dvou dnech jsem si tak dal dvakrat tuto, momentalne asi nejprominentnejsi anglickou herecku. Oba filmy mohu doporucit, i kdyz jeden se dostane do kin v ČR az v unoru a druhy jeste ani nema distributora.


The Edge of Love

Mistem je Londýn, obdobim je druha svetova valka. Nejedna se vsak o valecny film, takze vy - co neholdujete akcnim eposum - neprepinejte! Scenar se toci okolo ctyr lidi tvoricich tri pary, ano, spravne jste odhadli, ze zapletka bude v one pocetni nesrovnalosti. Film to neni prilis vesely, zarazenim nekde mezi romantickym a psychologickym dramatem. Herecke vykony nadprumerne (mistni tisk dokonce mluvi o nejlepsich dosavadnich vykonech obou hlavnich herecek - Keira Knightley + Sienna Miller), nejvetsi zbrani filmu je vsak precizni remeslne zpracovani a uchvacujici vizualni stranka. Kazdy zaber je malym umeleckym dilem. Neco na zpusob Dívky s perlou. Takze zaverem pet hvezdicek a nefer reklama v podobe havajske zpevacky v protileteckem krytu vpravo.


The Duchess

Tenhle film je jistota pro vsechny, kterym se libilo Pride&Prejudice, tzn. kostymovka z Anglie. I v tomto pripade se vsak jedna o smutnejsi a vaznejsi film. Hlavni hrdinkou je inteligentni divka z nejvyssi spolecnosti veznena anglickou moralkou ve svem manzelstvi. Scenar je postaven na realnem zivotnim pribehu Georginy, vevodkyne z Devonshiru, ktera se na konci 18. stoleti proslavila svou angazovanosti v politice, stejne jako v naznacich prvniho emancipacniho hnuti a stala se nejmocnejsi zenou v Londýně sve doby. Scenar vsak pracuje s politickou strankou velmi opatrne, takze se politickych postoju a tehdejsiho svetoveho revolucniho rozcileni dockate jen pomalu. Naopak psychickych pochodu a charakterovych vlastnosti si divak uzije naplno. Film ve mne nechal jeste hlubsi dojem nez The Edge of Love, na romanticke prvni rande vsak nedoporucuji.