Původně se nás mělo sejít 7, v 15.15 na Smíchově - VŠICHNI, jak spoléhaje na jistou absenci Olgy optimisticky určil Adam.
Nakonec to dopadlo tak, že
1) Katka s Jakubem dali přednost filmovému maratónu na černo, před, jak se Katka vyjádřila, pavouky a jinými potvůrkami s nožičkami.
2) Honza jel z Hudlic na kole, s tím že se vynasnaží dorazit kolem té čtvrté.
3) Jakub kvůli práci dorazí až večer
4) Hanka měla dorazit stejným vlakem jako my ze Smíchova
Tolik prolog k peripetii, kterou jsme se nakonec dokázali sejít.
Ve dvě odpoledne postávaje na naší nové štřeše, čekaje na hentýn onýn, kterým bych prošťouch komín a počítaje, že asi nestíhám, píšu Svekovi, v kolik, že to pojede, že pojedu až s ním, domlouváme se na půl osmou.
V tuto chvíli již bylo jisté, že Adam vyrazí sám a samozřejmě bez mobilu.
Ve tři mi volá Hanka, že to nestíhá, protože nemá klíče a čeká, až jí bude otevřen přístup k notebooku, jestli mi pak může zavolat, že bychom si pro ni došli, říkám, že v pohodě, ale že tam nebudu, jedině, ať pak zavolá Honzovi, ten sice taky neví kde je chata, ale to jsem ještě doufal, že Adama stihne na nádraží. Píšu Honzovi, že mu Hanka bude volat, aby si pro ni pak došli.
V šest mi volá Hanka, že jí to Honza nezvedá, takže jsem jí v rychlosti nastínil cestu, šlo to dobře do chvíle, než jsem si uvědomil, že vstup na Adamovu chatu je vlastně ten nejnenápadnější a nejschovanější ze všech. Hanka však prokázala svou šikovnost a chatu našla, já si posléze v klidu posunul pathdescribing o další level :-)
V 18.45 mi píše Honza: "OK. Budu tam v pul devaty"
Teď už jen ta méně vtipná část - s Jakubem jsme se už klasicky šešli bez nesnází a stejně tak dorazili na místo. Takže opět šťastný konec.
Po Futuramě jsme se odvážili zshlédnout fotky ze Srbska a Černé Hory (to je potřeba opravdu vidět, nemá cenu komentovat). Následovala Gappa (předchůdce Godzilly, Jap. 1963), avizované béčko béček, těšili jsme se, ale trochu nás to zklamalo, nebylo to tak hrozný, jak jsme čekali. To už jsme začali trochu odpadávat, přišla další série Futuramy, průběžně jsme se všichni poskládali na šířku dvoulůžka a postupně víc a víc vytuhávali, až už v jeden moment nikdo nepřepnul na další díl. Takhle jsme vydrželi až do rána - Víceméně bez peřin a víceMéně pohodlně, ale jak poznamenal Adam, teplo jsme drželi.
(úplně vlevo Honza (v krátkém tričku!), peřina v nohavicích je Adam, vpravo Hanka, chybím ještě já a Jakub)
Nakonec to dopadlo tak, že
1) Katka s Jakubem dali přednost filmovému maratónu na černo, před, jak se Katka vyjádřila, pavouky a jinými potvůrkami s nožičkami.
2) Honza jel z Hudlic na kole, s tím že se vynasnaží dorazit kolem té čtvrté.
3) Jakub kvůli práci dorazí až večer
4) Hanka měla dorazit stejným vlakem jako my ze Smíchova
Tolik prolog k peripetii, kterou jsme se nakonec dokázali sejít.
Ve dvě odpoledne postávaje na naší nové štřeše, čekaje na hentýn onýn, kterým bych prošťouch komín a počítaje, že asi nestíhám, píšu Svekovi, v kolik, že to pojede, že pojedu až s ním, domlouváme se na půl osmou.
V tuto chvíli již bylo jisté, že Adam vyrazí sám a samozřejmě bez mobilu.
Ve tři mi volá Hanka, že to nestíhá, protože nemá klíče a čeká, až jí bude otevřen přístup k notebooku, jestli mi pak může zavolat, že bychom si pro ni došli, říkám, že v pohodě, ale že tam nebudu, jedině, ať pak zavolá Honzovi, ten sice taky neví kde je chata, ale to jsem ještě doufal, že Adama stihne na nádraží. Píšu Honzovi, že mu Hanka bude volat, aby si pro ni pak došli.
V šest mi volá Hanka, že jí to Honza nezvedá, takže jsem jí v rychlosti nastínil cestu, šlo to dobře do chvíle, než jsem si uvědomil, že vstup na Adamovu chatu je vlastně ten nejnenápadnější a nejschovanější ze všech. Hanka však prokázala svou šikovnost a chatu našla, já si posléze v klidu posunul pathdescribing o další level :-)
V 18.45 mi píše Honza: "OK. Budu tam v pul devaty"
Teď už jen ta méně vtipná část - s Jakubem jsme se už klasicky šešli bez nesnází a stejně tak dorazili na místo. Takže opět šťastný konec.
Stavidla pseudointelektuální perverze jsme otevřeli hned zkraje naplno (nová vábnička na dementy; Vendulka; vycukání a prostřílení se z manželství; narážky na chystané promítání fotek ze Srbska ad. jen pro ilustraci), po chvíli dorazil Honza, pokračovali jsme tedy v plné sestavě. Brzy padla flaška Key Rumu i s colou, přešli jsme tedy k vodce, džusu a Futuramě.
Po Futuramě jsme se odvážili zshlédnout fotky ze Srbska a Černé Hory (to je potřeba opravdu vidět, nemá cenu komentovat). Následovala Gappa (předchůdce Godzilly, Jap. 1963), avizované béčko béček, těšili jsme se, ale trochu nás to zklamalo, nebylo to tak hrozný, jak jsme čekali. To už jsme začali trochu odpadávat, přišla další série Futuramy, průběžně jsme se všichni poskládali na šířku dvoulůžka a postupně víc a víc vytuhávali, až už v jeden moment nikdo nepřepnul na další díl. Takhle jsme vydrželi až do rána - Víceméně bez peřin a víceMéně pohodlně, ale jak poznamenal Adam, teplo jsme drželi.
(úplně vlevo Honza (v krátkém tričku!), peřina v nohavicích je Adam, vpravo Hanka, chybím ještě já a Jakub)
2 komentáře:
Report z chaty! A navíc tak rychle! A tak povedeně! A i s obrázky! :)
hehe, monopol cívky na reporty, koukam, pomalu padá - jen tak dál.
(Tak 6.33 odp. určitě neni; to spíš 3.28 dop. ;)
Okomentovat